Osudová setkání, naše duše a transformace.

„Osudová setkání jsou naplánovaná a nelze je minout, jsou v původním plánu našich duší.“

Jak se vůbec muž a žena najdou? Rozhodující je síla přitažlivosti. Roli nehraje vzdálenost bydliště, kulturní překážky, věkový rozdíl ani společenské postavení. Když dva lidé vědomě či nevědomě touží po stejném poznání, dostanou se do rezonančního pole a tím jsou všechny zdánlivé překážky překonatelné. Když vstoupíme s člověkem do rezonance, existuje už jen absolutní blízkost. Je nám přisouzen člověk, který je v podstatě stejný. Má stejné vlastnosti, zranění, přání a touhy, je to stejně kmitající energie, která nás spojila v rezonanční pole. Napojení na rezonanční pole k druhému je tak silné, že neovládneme své pocity. Přemůže nás to. Nemůžeme se od druhého odpoutat. Jsme při pomyšlení na druhého sexuálně vzrušeni. Je nám často smutno a naše myšlenky se točí jen kolem jedné osoby. Přitažlivost je tak silná, že se třeseme, pláčeme nebo naopak máme motýlky v břiše. Mezi dvěma lidmi nemusí probíhat verbální komunikace a přesto cítí, že na sebe vzájemně myslí nebo po sobě truchlí. Tichá výměna informací probíhá na energetické úrovni, především přes naše srdce.

„Na těch nejdůležitějších setkáních se naše duše domluví ještě dřív, než se setkají těla.“

Dvojice lidí se setkává vždy v ten nejlepší čas, kdy jsou oba partneři na společnou zkoušku připraveni. Je to cesta k bezpodmínečné lásce duše k duši. Tato „osudová cesta“ je důležitým poznáním vnímání vztahovosti a sebe samého. Tento typ vztahu je již od samého začátku čímsi zatížen, lidé jsou odlišní či nekompatibilní. Často se takový vztah nedaří posunout dále. Ti lidé, kteří v našem životě momentálně figurují mají své opodstatnění i funkci. Zažíváme s nimi situace k pochopení určité lekce „lekce sebelásky“. Interakce mezi dvěma lidmi je o tom, jaké informace předáváme druhému a jaké informace získáváme o sobě z druhého. Dostáváme potřebné impulsy k transformaci, vedoucí k bezpodmínečné lásce. Naučíme se neztratit sebe v druhém a nezahltit druhého sám sebou. Tímto procesem pročistíme vše, co je v daný čas umožněno. Vnitřní touha a vášeň k druhému v nás vyvolá potřebu dobrat se pravdy o našem bytí. 

Začneme se tak zajímat o „duchovní život“ a „hmotný život“. Každý pár má dán jiné důvody, proč se tito dva lidé setkali a co se mají od sebe naučit. Vzájemný růst umožňuje páru individuální vývoj a léčení vnitřních zranění. Usilováním o propojení s daným člověkem nás vede k odvážným krokům. 

Osudová setkání vyvolávají v lidech rozechvění a nemožnost přestat na druhého myslet, potřebu s ním neustále být, což znamená, že má tento člověk pro nás a náš život důležité poselství. Každý takový vztah je darem. Záleží na nás, zda dokážeme tento dar rozpoznat. Když prožíváme tento stav „závislosti“ s láskou v srdci k druhému, pochopíme naší lekci snadno. Získáme potřebné poznání a pročištění vztahových situací.  Je-li postoj k druhé osobě plný obviňování a zlosti, pravda o nás samých nám bude ještě dlouhodobě skryta a  „osudová přitažlivost“ se nám bude v životě znovu opakovat jen s jinou osobou.

“Čemu věnuješ pozornost to roste. Čemu se bráníš, to přetrvává.”

Snažte se vyřešit každou situaci ve vašem životě i tu nepříjemnou, protože vás stejně dohoní. Uvědomte si, že to, čemu věnujeme pozornost roste. Neřešené situace a pocity, které ignorujeme, v nás vytváří zvyšující se napětí a sílí.

S láskou Kristýna

Kristýna Škvárová 

Reiki terapeutka a léčitelka